Plakát Vokno pracuje s červenou barvou, která není agresivní, ale přesto evokuje fyzické i duševní vyčerpání. Bílá, matná mlha v popředí symbolizuje rozmazané hranice mezi vzpomínkami a zapomněním, která se postupně mění v třpytivou vodní hladinu metaforu pro utápění se ve vlastních výčitkách. V pozadí pak tmavší červené tóny představují zapomenuté, zkreslené nebo možná zcela smyšlené části minulosti. Celková kompozice plakátu reflektuje emocionální konflikt, který s sebou tento stav přináší.